Železniční dědictví – od velké minulosti k budoucí využitelnosti / Railway Heritage – A Great Past and a Useful Future

Publikace s úvodními texty v angličtině od Franzisky Bollerey a Axela Föhla

Publikace doktorandů a pedagogů doktorského studijního programu Trvale udržitelný rozvoj a průmyslové dědictví a Architektura a stavitelství FSv ČVUT v Praze a hostů vyšla ve druhé půli roku 2018 a přinesla mnoho důležitých argumentů pro ochranu a znovuvyužití drážních staveb, které jsou v dnešní diskuzi tak potřebné.

Problematika ochrany a nového využití drážního kulturního dědictví dnes stojí poněkud na okraji zájmu odborné veřejnosti, přestože se jedná o velmi aktuální téma – mnoho staveb je ohroženo neúdržbou a zánikem. Hledá se nové využití mnoha budov a území, která již nejsou pro dopravu nadále potřebná. Publikované texty jsou jak historické sondy, tak výzkumy a projekty zabývající se možnostmi konverzí a filozofiemi nového využití drážních staveb.

První část publikace je zaměřena jak na mapování historického vývoje drážních staveb, tak na hodnocení jejich vlivu na vývoj urbanismu, architektury a konstrukcí a možnosti jejich nového využití. Úvodní texty napsal nestor ochrany průmyslového dědictví, německý památkář Axel Föhl a emeritní profesorka TU Delft, historička architektury a urbanismu Franziska Bollerey. Další texty v této části pocházejí od Květy Jordánové, která se dlouhodobě zabývá typologickým výzkumem – v tomto případě železničními strojírnami a opravnami v Ostravě. Text Lukáše Patery se zabývá výstavbou a rozvojem dopravních tratí a lanovky ve spišsko-gemerské těžební oblasti. Jiří Chmelenský popisuje tehdejší stav kauzy nádraží Praha-Vyšehrad. Příspěvek Jiřího Kupky se zabývá urbanistickými souvislostmi začlenění železnice do krajiny a jejího historického i současného vlivu na krajinný ráz, a to na příkladu železničního mostu v Žampachu. Radmila Kaděrová v textu "Jedeme vlakem" plasticky popisuje návyky cestujících ve vlacích na Ostravsku ve 2. polovině 20. století. Radomíra Sedláková se věnovala svému oblíbenému architektovi Karlu Pragerovi, který přispěl svými vizemi k diskuzi o podobě přestavby Hlavního nádraží v Praze i dalších pražských drážních ploch.

Druhá část knihy se věnuje možnostem nového využití a příkladům konverzí drážní architektury jak v teoretické a výukové rovině, tak prakticky. Karel Hájek hodnotí nejrůznější aspekty, které ovlivňují možnosti nového využití jak jednotlivých drážních staveb, tak drážních území. Další texty se zabývají projekty a realizacemi – příkladem je rekonstrukce torza památkově chráněné historické Výtopny Kořenov pro potřeby železničního muzea prezentovaná Petrem Lédlem.

Realizace zajímavého projektu, může být i výsledkem práce studentů, jak ukazuje soutěž iniciovaná prof. Mikulášem Hulcem na katedře architektury FSv ČVUT v Praze. Cílem soutěže bylo zpracování objektu, který by umožnil zapojit veřejnost do procesu výstavby obchodně administrativního komplexu Central Business District (CBD) v lokalitě Masarykova nádraží v Praze. Vítězný, realizovaný projekt Petra Brzobohatého vedl ve svém atelieru Michal Šourek. Vztahu železnice, architektury a města se dlouhodobě věnují také další studentské projekty vznikající v ateliérech katedry architektury Fakulty stavební ČVUT – Karla Hájka, Patrika Kotase a Petra Lédla.

Třetí část publikace je věnována úspěšným příkladům konverzí nádražních budov ke kulturním a komunitním účelům se snahou poukázat na význam aktivit "zespoda". Viz text Lenky Popelové a Martina Lapšanského o fenoménu vstupu divadla do industriálu. O svých aktivitách, do nichž vkládají velké úsilí, referují dále sami provozovatelé těchto zařízení, a to různou formou – rozhovorů, textů uveřejňovaných na svých stránkách apod. Prezentovanými příklady jsou: konverze malé zastávky uskutečněná třemi mladými ženami v Plzni (Helena Šimicová – "Plzeň zastávka"), projekt Stanica, který je dokonce součástí mezinárodní sítě TEH (Marek Adamov – "Stanica Žilina-Zárečie"), příklad Radlické kulturní sportovny ukázal limity udržitelnosti těchto projektů v praxi (Jakub Zajíc – "Radlická kulturní sportovna"), podobně jako dokument "INDUSTRIÁLY 2016" natočený Petrou Boudovou a Veronikou Kastlovou ve spolupráci s Výzkumným centrem průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze, který je přiložen k publikaci a vypráví i o udržitelnosti těchto aktivit.

Autoři: Tomáš Šenberger, Lenka Popelová (editoři), Franziska Bollerey, Axel Föhl, Zuzana Pešková, Mikuláš Hulec, Karel Hájek, Květa Jordánová, Lukáš Patera, Jiří Chmelenský, Jiří Kupka, Zdeněk Šimoník, Radmila Kaděrová, Radomíra Sedláková, Lenka Zelená, Jiří Kugl, Petr Lédl, Michal Šourek, Petr Brzobohatý, Patrik Kotas, Martin Lapšanský, Eva Klapka Koutová, Helena Šimicová, Marek Adamov, Jakub Zajíc, Veronika Kastlová, Petra Boudová (součástí publikace je i dokument Industriály).

Odborný recenzent: Eva Dvořáková.

Vydalo ČVUT v Praze, Fakulta stavební, 2018