Kreativní generátor POLDI Kladno
Tomáš Šenberger a kol.

Sborník studentských projektů z ateliéru architektonické tvorby na katedře architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze vedeného Tomášem Šenbergerem, Janem Pustějovským a Tomášem Čunderlíkem. Konstrukční a statickou část projektů konzultovali Jan Vesecký a Jan Kubát z katedry betonových a zděných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Kreativní generátor Poldi byl zvolen jako těma ateliéru architektonické tvorby s cílem reagovat na výzvy spojené se zachováním a novým využitím obtížně adaptovatelných pozůstatků industriální architektury v areálu bývalé Poldiny hutě v Kladně. Záměrem bylo navrhnout architektonicky i konstrukčně promyšlené prostorové struktury, které obohatí stávající průmyslové objekty, a zároveň budou respektovat jejich historickou hodnotu a otevřou nové možnosti jejich využití.

Pozůstatky bývalých industriálních objektů, tvořících součást průmyslového dědictví, vykazují v některých případech charakter volných stavebních nebo technologických struktur, které nevytvářejí téměř žádné, nebo těžko využitelné vnitřní prostory. Jedná se především o relikty jednoúčelových staveb, spojených s těžkým průmyslem (doly, zpracováni železa, chemie), jejichž dochované stavební substance se uplatňuji svými výraznými objemy a neobvyklými tvary, at už v podobě zděných, betonových nebo kovových stavebních konstrukci. V těchto případech jsou tyto zachované monumenty jen obtížně adaptovatelné - ve smyslu nového využiti pro jinou, neprůmyslovou funkci - je ale vhodné je podpořit novými stavebními intervencemi, které dají smysl jejich další existenci.

V prostoru dnes již téměř od budov "vyčištěného" areálu bývalé Poldiny hutě stoji jedinečná dvojice konstrukci původního generátoru, postavených ve 40. letech 20. století. Dvě stejné, dvojúrovňové haly rozměrů 65,5 m * 14 m, vysoké 16,5 m, s jedinečnou železobetonovou konstrukcí, vystavěnou na míru původní technologie, jsou dnes léta opuštěné a devastované.

V generelu plánované nové zástavby je malý areál s oběma halami vyčleněný pro následné, neprůmyslové využiti. Cílem je jejich zachováni pro denní aktivity jak zaměstnanců vznikajících okolních skladových areálů, tak i obyvatel Kladna všech věkových kategorii, a zároveň i jako připomínky dnes setřené slavné historie ocelárny Poldi. Variant návrhů využiti je mnoho, od muzeální varianty typu "sarkofág" přes formu expozice "architektura jako exponát" s vyhlídkovými trasami a rozhlednou, nebo případně – a možná nejlépe – díky vloženým nebo přidaným stavebním prvkům v podobě dostaveb a přístaveb, formou adaptace pro kulturní, kreativní, ale i sportovní funkce. Jsou ale možné i varianty dalších typologií, včetně nových typů průmyslu.

Vydala: Česká technika – nakladatelství ČVUT v Praze, vydání 1., 2025, 38 str. 

Brožuru si můžete prohlédnout ZDE.